Soudní překlady

V některých případech zadavatel soudního překladu nemá zájem o překlad celého dokumentu, ale pouze jeho části. Jako příklad si můžeme vzít školní vysvědčení o jednom listu, na jehož první straně jsou známky a na straně druhé podružné informace jako vysvětlivky, docházka apod. V takovém případě může mít zadavatel zájem o soudní překlad pouze první strany. [...]

[Read more →]

Dokumenty určené k soudnímu překladu velmi často obsahují kromě razítek, pečetí a dalších úředních náležitostí také podpisy – úředníků, notářů, statutárních zástupců apod. Pro člověka, který se soudními překlady nepracuje na denní bázi, může být překvapením, že ve vyhotoveném soudním překladu najde frázi “podpis nečitelný” – přesně v místě, kde se v originálu nachází podpis. [...]

[Read more →]

V dokumentech určených k soudnímu překladu se vedle textu nejednou setkáváme s různými grafickými prvky. Vyvstává otázka, jak je zohlednit v soudním překladu. Grafické prvky z hlediska soudních překladů lze rozlišit do dvou skupin: 1) státní symboly Používání symbolů jako je státní pečeť či státní znak upravuje zákon č. 352/2001 Sb., který uvádí seznam tzv. oprávněných [...]

[Read more →]

V posledních dnech a týdnech vyšla celá řada článků o dost špatné platební morálce českých soudů vůči jejich dodavatelům. Mezi postiženými je i celá řada soudních překladatelů. Např. iDNES v článku s výmluvným titulem “Soudům hrozí exekuce” uvádí příklad překladatele, kterému soud dluží řádově několik tisíc Kč již téměř rok. Tuto situaci nám potvrdila celá [...]

[Read more →]

I soudní překladatelé, jmenovaní ministerstvem spravedlnosti a tedy disponující kulatým úředním razítkem, jsou pouze lidé. A mýliti se je – jak víme – lidské. S chybami, někdy méně a někdy více závažnými, se lze pochopitelně setkat i u soudních překladů. Mezi nejčastější chyby patří: – chyby v reáliích – špatně opsaná jména (transkripce obecně je [...]

[Read more →]

Překládali jsme čínský živnostenský list, ověřovací razítka čínského konzulátu (dokonce ve třech vydáních) a oddací list pro fyzickou osobu. Opět jsme u oddacího listu narazili na problém s transkripcí. Situace byla následující: pan ženich Čech, nevěsta z Tchaj-wanu. Problém číslo jedna: Jak a zda vůbec překládat vyvdané jméno novopečené manželky, říkejme jí paní Vomáčková? Na [...]

[Read more →]

V případě některých administrativních úkonů příslušný úřad vyžaduje soudní překlad osobního dokladu – pasu, občanského průkazu, řidičského průkazu, apod. Asi nikoho by nenapadlo nechat si svázat originál svého osobního dokladu se soudním překladem – v takovém případě by se s ním samozřejmě při odevzdání takto vyhotovného soudního překladu musel rozloučit. Standardním řešením pro situaci, kdy [...]

[Read more →]

Pokud potřebujete vyhotovit soudní překlad, můžete si jej nechat soudním překladatelem přeložit. Anebo byste se mohli – s trochou nadsázky – soudním překladatelem stát a přeložit si příslušný dokument svépomocí. V tomto článku se ve stručnosti podíváme na to, jaké jsou podmínky pro výkon soudně-překladatelské činnosti a jak se lze zařadit mezi hrstku vyvolených “soudních [...]

[Read more →]

Obdobně jako v oblasti běžných, tedy nesoudních překladů existují situace, kdy je třeba překládat mezi dvěma cizími jazyky. Taková varianta je většinou dražší, časově náročnější, v některých případech může být i méně kvalitní vzhledem k menšímu okruhu dostupných překladatelů. V případě soudních překladů toto platí dvojnásob – už jen díky tomu, že soudních překladatelů je [...]

[Read more →]

U překladů mezi jazyky s odlišnými písmy nezřídka vyvstává otázka trankripce vlastních jmen. Vzhledem k tomu, že předmětem soudního překladu jsou často osobní listiny a doklady, jako například pasy, rodné listy, vysokoškolské diplomy apod., je potřeba přepsat vlastní jména do odlišného písma spíš pravidlem než výjimkou. Příklady transkripce Existují dva druhy transkripce, jak se lze [...]

[Read more →]