Soudní překlady

V některých případech zadavatel soudního překladu nemá zájem o překlad celého dokumentu, ale pouze jeho části. Jako příklad si můžeme vzít školní vysvědčení o jednom listu, na jehož první straně jsou známky a na straně druhé podružné informace jako vysvětlivky, docházka apod. V takovém případě může mít zadavatel zájem o soudní překlad pouze první strany.
Do [...]

[Read more →]

Dokumenty určené k soudnímu překladu velmi často obsahují kromě razítek, pečetí a dalších úředních náležitostí také podpisy - úředníků, notářů, statutárních zástupců apod.
Pro člověka, který se soudními překlady nepracuje na denní bázi, může být překvapením, že ve vyhotoveném soudním překladu najde frázi “podpis nečitelný” - přesně v místě, kde se v originálu nachází podpis. [...]

[Read more →]

V dokumentech určených k soudnímu překladu se vedle textu nejednou setkáváme s různými grafickými prvky. Vyvstává otázka, jak je zohlednit v soudním překladu.
Grafické prvky z hlediska soudních překladů lze rozlišit do dvou skupin:
1) státní symboly
Používání symbolů jako je státní pečeť či státní znak upravuje zákon č. 352/2001 Sb., který uvádí seznam tzv. oprávněných osob, jež [...]

[Read more →]

V posledních dnech a týdnech vyšla celá řada článků o dost špatné platební morálce českých soudů vůči jejich dodavatelům. Mezi postiženými je i celá řada soudních překladatelů.
Např. iDNES v článku s výmluvným titulem “Soudům hrozí exekuce” uvádí příklad překladatele, kterému soud dluží řádově několik tisíc Kč již téměř rok.
Tuto situaci nám potvrdila celá řada soudních [...]

[Read more →]

I soudní překladatelé, jmenovaní ministerstvem spravedlnosti a tedy disponující kulatým úředním razítkem, jsou pouze lidé. A mýliti se je - jak víme - lidské. S chybami, někdy méně a někdy více závažnými, se lze pochopitelně setkat i u soudních překladů.
Mezi nejčastější chyby patří:
- chyby v reáliích - špatně opsaná jména (transkripce obecně je problém), data, [...]

[Read more →]

Překládali jsme čínský živnostenský list, ověřovací razítka čínského konzulátu (dokonce ve třech vydáních) a oddací list pro fyzickou osobu.
Opět jsme u oddacího listu narazili na problém s transkripcí.
Situace byla následující: pan ženich Čech, nevěsta z Tchaj-wanu.
Problém číslo jedna: Jak a zda vůbec překládat vyvdané jméno novopečené manželky, říkejme jí paní Vomáčková? Na Tchaj-wanu, podobně [...]

[Read more →]

V případě některých administrativních úkonů příslušný úřad vyžaduje soudní překlad osobního dokladu - pasu, občanského průkazu, řidičského průkazu, apod. Asi nikoho by nenapadlo nechat si svázat originál svého osobního dokladu se soudním překladem - v takovém případě by se s ním samozřejmě při odevzdání takto vyhotovného soudního překladu musel rozloučit.
Standardním řešením pro situaci, kdy si [...]

[Read more →]

Pokud potřebujete vyhotovit soudní překlad, můžete si jej nechat soudním překladatelem přeložit. Anebo byste se mohli - s trochou nadsázky - soudním překladatelem stát a přeložit si příslušný dokument svépomocí. V tomto článku se ve stručnosti podíváme na to, jaké jsou podmínky pro výkon soudně-překladatelské činnosti a jak se lze zařadit mezi hrstku vyvolených “soudních [...]

[Read more →]

Obdobně jako v oblasti běžných, tedy nesoudních překladů existují situace, kdy je třeba překládat mezi dvěma cizími jazyky. Taková varianta je většinou dražší, časově náročnější, v některých případech může být i méně kvalitní vzhledem k menšímu okruhu dostupných překladatelů. V případě soudních překladů toto platí dvojnásob - už jen díky tomu, že soudních překladatelů je [...]

[Read more →]

U překladů mezi jazyky s odlišnými písmy nezřídka vyvstává otázka trankripce vlastních jmen. Vzhledem k tomu, že předmětem soudního překladu jsou často osobní listiny a doklady, jako například pasy, rodné listy, vysokoškolské diplomy apod., je potřeba přepsat vlastní jména do odlišného písma spíš pravidlem než výjimkou.
Příklady transkripce

Existují dva druhy transkripce, jak se lze dočíst mj. [...]

[Read more →]