V dokumentech určených k soudnímu překladu se vedle textu nejednou setkáváme s různými grafickými prvky. Vyvstává otázka, jak je zohlednit v soudním překladu.
Grafické prvky z hlediska soudních překladů lze rozlišit do dvou skupin:
1) státní symboly
Používání symbolů jako je státní pečeť či státní znak upravuje zákon č. 352/2001 Sb., který uvádí seznam tzv. oprávněných osob, jež mohou státní znak používat.
Soudní tlumočníci v tomto seznamu nejsou zahrnuti. Mají sice právo (a vlastně i povinnost) připojit k soudnímu překladu svoji pečeť, která obsahuje malý státní znak. To je ale výhradně omezeno na samotný tlumočnický úkon. Pečeť, která jej obsahuje, nelze použít k jiným účelům. Proto ani soudní tlumočníci státní znaky a podobné symboly ve svých překladech nesmí reprodukovat či nějakým způsobem překládat. Stačí, že je daný úřední symbol přítomen v originální listině, která je beztak k překladu připojena.
2) ostatní grafické prvky, které výše uvedený zákon neupravuje
Razítka (notářů, soudů, vzdělávacích institucí), kolky, jiné než státní pečetě, tzv. suché pečetě (např. ve Španělsku notářských kolegií, v USA státních tajemníku atd.)
Zatímco u první skupiny je reprodukce ze strany soudních tlumočníků výslovně zakázána. U této druhé skupiny se pouze nedoporučuje, a to hlavně z důvodu samotné povahy takového úkonu, jelikož tlumočník je kvalifikován ke slovnímu popisu, nikoli však ke grafické reprodukci.
Velký státní znak ČR
Malý státní znak ČR
Bez komentářů ↓
Buď první, kdo napíše komentář... Začni vyplněním tohoto formuláře.
You must přihlas se před napsáním komentáře.